|
|
Marketingova strategie Kulturniho domu Rubin v Brne
Varmužová, Romana ; Urbánek,, Jiří (oponent) ; Chlebovský, Vít (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce je popis a komplexní zhodnocení fungování Kulturního domu Rubín v Brně Žabovřesky v kontextu čtvrti a města a vytvoření doporučení pro jeho další rozvoj. Práce se zabývá marketingem kultury, popisuje fungování Kulturního domu, jeho program a nabídku služeb, návštěvníky a klienty a definuje jeho postavení v rámci města. Obsahuje také charakteristiku hlavních konkurentů v kulturním kontextu a stanovuje hypotézy pro praktické šetření. Dotazníková část se sestává z kvantitativní ho šetření formou dotazníku mezi cílovou skupinou. Závěr práce obsahuje shrnutí poznatků z teoretické části a praktického výzkumu a jejich zapracování do celkové marketingové strategie Kulturního domu Rubín.
|
|
|
Alternativní návrh koncertního sálu v Brně - Janáčkovo kulturní centrum
Fikejs, Oldřich ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Filharmonie Brno sklízí úspěchy po celém světě od Londýna po Tokio, ale ve svém domovském městě má k dispozici pouze malý sál s nevyhovující akustikou pro plnohodnotné symfonické koncerty. Snahy o vystavění důstojného kulturního stánku odpovídajícího potřebám Brna sahají až do meziválečného období a jejich naplnění je stále v nedohlednu. Jádrem projektu je koncertní sál pro 1812 diváků. Jeho uspořádání kombinuje výhody klasických sálů, které mají tvar krabice od bot, a těch, kde je hlediště uspořádáno terasovitě kolem pódia, protože nejlepší hudební zážitek má dle výzkumů ten divák, který je poměrně blízko orchestru. Mezi slabé stránky prvního typu patří horší viditelnost v zadních místech hlediště, druhý typ v podobných místech naopak trpí horší kvalitou akustiky. Objekt je složen ze tří funkčně odlišných částí: části pro diváky, zázemí hudebníků a technického zázemí. Provoz každé z nich je umístěn do horizontální části hranolu o průřezu tvaru písmene L. Tyto hranoly jsou vertikální hmotou obráceny k sobě a vytváří centrální vyvýšený kubus, ve kterém je umístěn koncertní sál.
|
|
|
Moravsko-slezská filharmonie Ostrava, Černá louka
Fedorková, Zuzana ; Rusín, Tomáš (oponent) ; Gürtler,, Ivan (vedoucí práce)
Objekt sa nachádza v Ostrave na čiernej lúke v tesnej blízkosti centra mesta a rieky, uprostred blokovej zástavby. Filharmónia je riešená ako mosadzná podnoš ktorá vynáša ľahkú sklenenú kocku s auditórium a do ktorej sa vnára hmota átria. Tieto dva objemy predstavujú miulé a budúce hodnoty mesta Ostrava. Objem auditória je voči spodnej časti stavby aj celému ortogonálnemu urbanizmu natočený a tým získava na jedinečnosti a zvláštnosti a stáva sa novým symbolom mesta.
|
|
|
Systém pro správu vystoupení hudebních skupin
Zukal, Filip ; Bartík, Vladimír (oponent) ; Hynek, Jiří (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je vytvořit aplikaci, která hudebníkům umožní vystupování na koncertech bez použití papírových notových záznamů a bez nutnosti interakce se zařízeními určenými k zobrazování not v průběhu koncertu. Aplikace dále hudebníkům nabízí možnost komunikace s digitálními hudebními nástroji pomocí protokolu MIDI. Hudební nástroje tak budou moci primárně měnit svoji konfiguraci před každou skladbou. S kapelou může prostřednictvím této aplikace interagovat i publikum. Formou písniček na přání mohou ovlivnit průběh koncertu. Z důvodu stability je celý systém nasazen lokální síti, na kterou se mohou připojit i posluchači. Pro zvýšení uživatelské přívětivosti posluchačů je na Wi-Fi síti zprovozněn Captive portál.
|
|
|
Soubor zobcových fléten Třeboňští pištci
DOLEŽALOVÁ, Lenka
Bakalářská práce s názvem Soubor zobcových fléten Třeboňští pištci, pojednává o původně dětském souboru zobcových fléten, jež byl založen v roce 1974 a funguje až do současnosti. Práce se zabývá historií a vývojem souboru, osobnostmi, které soubor nejvíce ovlivnily, dále také nástrojovým složením souboru. Je zde uvedena koncertní a nahrávací aktivita. K práci jsou přiloženy fotokopie členů a rozhovory se členy souboru.
|
|
| |
|
|
Josef Suk - významný český houslista 20. století
Zimányi, Monika ; Tomášek, Jiří (vedoucí práce) ; Perglerová, Marka (oponent)
Tato diplomová práce představuje osobnost Josefa Suka, významného houslisty 20. století, který navázal na své slavné předky - Antonína Dvořáka a Josefa Suka. Popisuje Mistra nejen jako houslistu, ale také jako komorního hráče, dirigenta a pedagoga. Vedle osobnosti tohoto slavného houslisty práce poukazuje na českou houslovou školu, které byl představitelem a kvalitou své hry se zařadil mezi světovou špičku houslové hry. Popsána je zde i spolupráce s několika dalšími umělci, jež v kariéře Josefa Suka zaujímají důležité místo. Kromě Sukovy kariéry práce poodhaluje i jeho soukromí a názory. V závěru je obsažen i rozhovor s PhDr. Janou Vojtěškovou, autorkou výstavy o Josefu Sukovi, která byla pro mou práci velkým přínosem.
|
|
|
George Gershwin: Concerto in F pro klavír a orchestr
Horejšová, Martina ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
HOREJŠOVÁ, Martina: George Gershwin: Concerto in F pro klavír a orchestr [Diplomová práce]. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy. Vedoucí: prof. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc. Praha 2016. Ústředním tématem práce je hudební analýza Concerta in F - jediného klavírního koncertu George Gershwina z roku 1925. Práce vezme v úvahu také život skladatele, dobový historický kontext, týkající se amerického kulturního, společenského a politického ovzduší, a dobovou hudební tvorbu, jež ovlivnila Gershwinovu kompoziční techniku. Zaměří se také na dvojici dalších skladatelů (Sergej Rachmaninov a Maurice Ravel) z počátku 20. století, kteří jsou autory podobně pojímaných koncertů.
|
|
|
Letní parkety a jejich vliv na každodenní život ve vesnici Lesná
Hájková, Anna ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Svobodová, Ludmila (oponent)
Tato práce se zabývá letními parkety a členstvím ve sboru dobrovolných hasičů a jejich vlivem na život ve vesnici Lesná. Slovo parket má dle kontextu několik významů. Za prvé je to označení pro letní taneční zábavy či koncerty, za druhé jde o označení místa, kde se ve vesnici tyto akce konají. Práce vychází z literatury zabývající se vlivem lokální kultury a spolkové činnosti na komunitu ve vesnici, na jejímž základě autorka identifikuje několik potenciálních funkcí, které by parkety a členství v SDH mohly v rámci struktury plnit. K definici funkcí je využita revidovaná Mertonova verze funkcionální analýzy. Jde o integrativní a socializační funkci, funkce spojené s dobrovolnou prací a výchovnou funkci, funkci parketů jako prostředí zvýšené sociální kontroly, funkci oživení vesnice a stabilizační funkci, dále funkci vzniku, přenosu a zachování tradice a akumulativní funkci, zábavní a kompenzační funkci, funkci, respektive dysfunkci konfliktů, získávání postavení a politické moci ve vesnici a funkce ekonomické. V rámci výzkumné části, která vychází z kvalitativního výzkumu založeného na polostrukturovaných rozhovorech, zúčastněném pozorování a studiu kroniky, jsou tyto teoreticky popsané funkce podrobeny analýze, která vliv parketu a členství v SDH na život komunity v daných sférách potvrzuje,...
|
|
| |
host ::
RSS.